Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský
Největší spisovatel pobělohorské emigrace a poslední biskup jednoty bratrské se narodil v roce 1592 v Nivnici u Uherského Brodu na jihovýchodní Moravě. Pocházel z českobratrské rodiny a jeho otec z obce Komny /odtud Komenský/. Jan Amos studoval v Německu V Hiedelbergu a při studiích si všímal rozmachu vědy jiných národů. Rozhodl se vytvořit českou národní vědu, aby i jeho vlast v tomto oboru pokročila. Jeho plány ale přerušila bělohorská bitva.Aź do dospělosti užíval jméno Segéš. Po smrti rodičů byl mladý Komenský ponechán sám sobě, poručníci se o něj nestarali. V době svých studií se rozhodl vytvořit velký slovník (Poklad jazyka českého) a encyklopedii (Divadlo veškerenstva věcí) - obě díla zůstala nedokončena. V roce 1621 byl nucen opustit vlast se svou ženou i dětmi. Při útěku před španělskou armádou, poztrácel část rukopisů a přišel o celou knihovnu. Jeho žena se nakazila morem, který byl v té době rozšířen v Přerově a zemřela. Poté se Amos stěhoval na různá místa, ke svým českobratrským šlechtickým přátelům. Naposled pobýval v Bílé Třemešné v Podkrkonoší. Byl zoufalý z osobních nezdarů i z národní tragédie. Hledal útěchu ve víře. Anglická parlament pozval Komenského do Anglie, aby zde vytvořil akademii věd, jejímž cílem mělo být šíření jednotného vzdělání a jednotného jazyka po celém světě. Dalším místem, které Komenský navštívil bylo Švédsko a ve Východním Prusku se usadil na delší dobu. Neopouštěla ho víra v to, že se vyhnanci jedou vrátí zpět do vlasti. Po tom, co se opět vrátil do Lešna, zemřela mu druhá žena.
Jan Amos Komenský zemřel 15.11.1670. I přesto, že zažil odloučení od vlasti, ztrátu svých žen a utrpení třicetileté války, nepřestal ani ve stáří věřit v lepší budoucnost. Je pohřben v Naardenu - jeho památník je pod ochranou České republiky.